Koronavirus je průvodním znakem nemoci covid-19, která prokazatelně mnohé silně potrápila a přispěla i k mnoha úmrtím. Přesto celková čísla nesplňují podmínku k vyhlášení pandemie. Proto WHO vtipně tyto podmínky změnila. Je třeba také říct, že covid-19 není žádná nemoc, která by zabíjela lidi na potkání a ohrožovala tak nebezpečně lidskou společnost. Děti, mladí lidé a zdraví všech věkových kategorií nemoc bez problémů zvládnou.
Jak se tedy mohlo podařit z ní udělat strašáka?
Globální zájmy farmafirem a finančního kapitálu se vzácně propojily a jejich společný tlak na média a politiky dokázal vytvořit podhoubí pro nesmyslná opatření. Tak nápadně vyhovující právě určitým firmám. To, na co upozorňovali mnozí a byli považováni za konspirátory, se stalo skutečností. Masivní vakcinace je cílem této agendy naprosto jednoznačně. Pokud by cílem politického snažení bylo zdraví lidí, neignorovaly by se možnosti ambulantní léčby a dělalo by se vše proto, aby lidé nemuseli ve vážných stavech být hospitalizováni.
Vidíme ale pravý opak – politici a média neustále straší a tlačí společnost k vakcinaci jako k jedinému řešení. Ignorují, a dokonce cenzurují veškeré zmínky o možné ambulantní léčbě. Ta ale existuje a je doložena protokoly, statistikami a mnohými vyléčenými pacienty. Vitamíny, přírodní látky a levné léky bez vedlejších účinků si tak lidé musí shánět pokoutně a lékaři, kteří jsou ochotni léčit a hledat nejefektivnější řešení, se stávají terčem útoků mediálních a politických. Tvrdá opatření na pozadí mediální hysterie zhoršují u některých citlivějších občanů průběh nemoci a spolu s nulovou ambulantní péčí tak navyšují počty vážných hospitalizací. Tento fakt slouží jako záminka k prodlužování opatření a dalšímu tlaku na vakcinaci jako jedinému řešení situace.
Kdo selhal?
1. Média – ukazuje se, že novináři zcela rezignovali na jakákoliv profesní pravidla. Média se stala prodlouženou rukou globálního kapitálu. Jejich nezávislost je zcela iluzorní. Mnozí globální agendu živí dobrovolně, protože se sami stávají obětí celosvětové manipulace. Tlak inzerujících firem je ale neoddiskutovatelný. Je k úvaze, co je horší: vedoucí úloha komunistické strany (jak jsme to znali v minulém režimu) nebo vedoucí úloha globálního kapitálu (realizovaná prostřednictvím nákupu inzerce).
2. Politici – chovají se jako loutky, které bůh ví, kdo vodí. Paradoxní na tom je to, že mnozí z nich ani netuší, že jen slouží všelijakým globálním zájmům. Farmaceutický průmysl svou současnou pozici budoval dlouho a teď jen můžeme pozorovat, že se jim podařilo ovládnout kompletní zdravotnictví, zdravotnické instituce a vlastně celý zdravotní systém. Politici jen slouží a nejsou schopni nahlédnout celou tragédii tohoto uspořádání. Nějak z toho totiž vypadl člověk. Zdraví občanů není prioritou a podle toho vše vypadá.
3. Občané – stejně jako mediální manipulaci podléhají novináři a politici, podléhají ji i občané. Ze všech aktérů ale mají největší šanci z tohoto souručenství podporovatelů globálního kapitálu vystoupit. Každý jeden občan, který není novinářem, politikem ani zaměstnancem zdravotnického systému, má šanci být nezávislým pozorovatelem, který si dá dohromady 1 a 1 a pochopí. Občan jako jednotka, která utrácí své peníze, může v konečném důsledku porazit i síly, které vládnou prakticky nekonečnými možnostmi. Občan může přestat nakupovat, přestat ukládat peníze v bance, přestat sledovat média a taky jít volit. Každý, kdo odmítá vystoupit ze systému, který ho jen využívá, selhal jako svobodná a nezávislá bytost. Někteří k tomu bohužel nemají intelektuální kapacity, jiní to vidí, ale jsou vydíráni. Zbytek prostě selhal.
Bliká na konci tunelu světlo?
Vždycky je naděje. Platí totiž známá pravda – můžete celou společnost tahat za nos, ale jen na omezenou dobu (to jsme viděli loni na jaře, kdy šila roušky celá země). Ale nelze tahat za nos celou společnost pořád. Lidé si dávají do souvislostí to, co prožívají s tím, co je jim vtloukáno do hlav. A pochybnosti rostou. Lež prostě nelze vydávat za pravdu do nekonečna. Ostatně celá západní Evropa silně vře. Statisícové demonstrace jsou tam na denním pořádku. Je zajímavé, že zničující migrace lidi nezvedla, „podařilo“ se to až covid agendě. Jistě to je proto, že tato šílená zdravotnická agenda se dotýká opravdu každého. A možná to byla poslední z mnoha kapek, kterými vůdcové západní Evropy „zaplavují“ své občany. Mnozí odpovědní lékaři a vědci se začínají ozývat čím dál hlasitěji a je jich čím dál víc. Už nebude fungovat zastrašování a tlak. Časem se možná přidají i vědci z jiných oblastí – racionální přístup potřebuje gender agenda, klimatické šílenosti, ekonomika.
U nás je zatím klid, ale pramínky vzdoru začnou také sílit. Objevil se také politik, který netaktizuje, ale koná. Poslanec Volný s kolegou Bojkem ukazují, že politik nemusí být líný a ustrašený a může aktivně konat v zájmu občanů. Jak se vše bude dál vyvíjet teprve uvidíme. Ale to už bude tématem jiného článku.
P.S.: O praktikách cenzury a to i ohledně koronavirové krize se dočtete v knize Šest pilířů cenzury - http://eshop.nastvanematky.cz/sest-piliru-cenzury-oto-jurnecka/
