Ale problém je v lidech. Všechno výše uvedené by stálo za to uvést do praxe. Ale kdo to do té praxe uvede? Kdo to udělá? Proč si neklademe tyto otázky?
Je mi až fyzicky nevolno, když si uvědomím, jak lidé nejsou schopni dobrat se příčin problému. Jakoby se změny mohly dít samy od sebe nebo by je dokonce mohli zavádět lidé, proti kterým jsou ty změny zaměřeny.
Já vidím příčinu, hroutícího se demokratického systému, v jednotlivých lidech a v jejich neschopnosti chápat reálné dění. Zmanipulovaný dav kormidluje sám sebe tam, kam ho potřebují dostat ti, kteří jsou vždy připraveni dav zneužít ke svému prospěchu. Občas se někdo od toho davu odpojí, ale rychlost změnšování tupého davu je příliš malá a vše funguje tak, jak si mocní tohoto světa přejí. Občas nad davem zapráskají bičem (v podobě příslibu lákavého konzumu nebo naopak hrozbou jeho odepření) a masa lidí tak postupuje stále stejným a zničujicím směrem.
Co s tím? Není jiné možnosti, než trpělivě a systematicky působit na okraji davu. A pomalu od okraje davu dostávat do těch nejtvrdších center manipulace podvratné myšlenky.
Až bude dost lidí zase používat vlastní mozek, bude fungovat i demokracie a spravedlnost. Nebude nutné ji opravovat. Teď to nemá smysl. Jediné, co pomáhá, je odfanatizovávat lidi. A nevyčerpávat se předem prohranými boji. Na víc nemáme sílu a prostředky. Zatím.
Někde jsem kdysi četla, že takové to všemi vzývané prozření není žádné náhlé vnuknutí nebo jiskřivá okamžitá myšlenka. Je to chvíle, kdy je člověk schopen vidět věci a dění kolem sebe reálně. Bez emocí, bez přikrašlování, bez zatížení minulými situacemi. Prostě vidět věci tak, jak jsou. Obávám se, že speciálně vlastenecká scéna - dá-li se tak vůbec nazvat - toho zatím není schopna. Proto za ní nejsou vidět žádné třeskuté výsledky. Bohužel...
A proto také nedopadne prezidentská volba pro nás dobře. Ještě ten čas nenastal.
