Jak vnímáte postupující, sílící problémy s migranty v Evropě, hlavně v západních zemích, a poslední události v Německu?
Negativně. Je to problém, který se bude dát zvládat jen těžko, i země jako Německo budou mít problémy. Velmi se mne dotkla iniciativa 120 decibelů, kterou založily německé ženy, protože mají strach a necítí se ve vlastní zemi bezpečně. Škoda jen, že ne vždy všechno ví veřejnost, protože se k nám informace přes mainstreamová média nedostanou.
Německo dovolilo dalšímu migrantovi pozvat do země druhou manželku pod záštitou zájmů dětí. Kam nás to vede?
Samozřejmě jde o problém přílišného důrazu na lidská práva, kdy se v zájmu pofidérních lidských práv vlastně oslabují naše základní hodnoty a principy, na kterých naše společnost stojí. S tím nelze souhlasit a je potřeba proti tomu protestovat. Hlavně mladí lidé mají pocit, že musíme vždy respektovat lidská práva, což je sice důležité, ale my potřebujeme, aby společnost uznávala zároveň nějaké povinnosti a pravidla. Nejen lidská práva.
Je to tedy ona přehnaná korektnost, která vede Evropu s migrační krizí do problémů?
Ano, to je přesně ono. Chceme být za každou cenu dobří a vstřícní a respektovat odlišnosti, až nakonec přestaneme vyjadřovat respekt vlastním pravidlům a potřebám. V konečném důsledku to postihne ty, kterým chceme práva dopřát. Jedná se o největší paradox. Skupiny, které chceme podporovat a ochraňovat, tím ztrácejí schopnost přežít a fungovat v normálním světě, což je ještě více oslabuje.
Dělám rozhovory s Čechy žijícími v Anglii, Švédsku, Německu i v dalších zemích a jejich zkušenosti s muslimy jsou prakticky stejné. Nechtějí se začlenit, učit se jazyk, pracovat, dívají se na místní arogantně. Občas slýchám, že bude nutné je vyhnat z Evropy. Je to příliš radikální řešení?
Samozřejmě bychom v první fázi měli zastavit příliv jakýchkoliv migrantů, protože země je už nemohou zvládnout. Děsivě působí Itálie, Švédsko, Německo, Británie. V Británii už jsou zvyklí, země je islamizovaná, stejně tak Francie. Ale země jako Itálie, které se s přílivem potýkají nově, ho musí zastavit. Musí odmítnout slučování rodin, a komu se to nelíbí, ať se vrátí do svých zemí. To je první a základní krok, který se neděje. Naopak se spekuluje, kolik dalších migrantů chtějí přijímat a jak slučovat rodiny.
Za naprosté zvěrstvo, to se nedá nazvat jinak, považuji fakt, že existuje dost široká skupina neziskovek, na které jsou napojeni různí právníci a za peníze daňových poplatníků obhajují neúspěšné žadatele o azyl a znesnadňují navrácení do jejích zemí ven z Německa, z Itálie a podobně. Nastala absurdní situace, kdy lidé, kteří nesouhlasí s migrací, platí mašinérii, která jim brání tento problém vyřešit.
Napsala jste na svém blogu, že slušní lidé se bojí jasně říct, že islám je zlo. Polepšili jsme se v tomto ohledu? Jsme otevřenější ve vyjadřování názorů ohledně migrace?
Já samozřejmě říkám stále to samé. Ale pozoruji určitý posun v diskusi v České republice díky práci aktivních lidí, kteří neustále toto téma otevírají nejen na sociálních sítích, ale rovněž v diskusích mezi přáteli a v médiích. Stačí se podívat do diskusí pod články mainstreamových médií, lidé nemají problém pojmenovat věci správně a mají jasno, že islám není slučitelný s naší kulturou. Tím vlastně vytvářejí tlak na politiky a mediální celebrity, kteří už přiznávají, že máme problém. O problémech s islámem se už běžně mluví v médiích, v nichž to před dvěma, třemi lety nebylo vůbec možné. Ten posun cítím, ale druhá věc je, jak se to bude dál projevovat v konání politiků.
Jak moc o znovuzvolení prezidenta Miloše Zemana, podle vás, rozhodla právě migrace?
Migrace je velký celoevropský problém. Prezident Zeman byl zvolen, protože jako jeden z mála českých politiků otevřeně nazývá věci pravými jmény nejenom v rámci migrace. Nějaký vliv to jistě mělo, ale lidé nejsou hloupí a uvědomují si, že Zeman nemá pravomoci, aby mohl řešit migraci a zastavit ji. Podpořili ho, protože neutíká před problémy, nelakuje věci na růžovo, proto si zaslouží důvěru lidí a proto mu dali hlas.
Své místo v ovlivňování politického dění si našlo nové médium, které svou silou a schopností ovlivňovat názory lidí šlape směle na paty mnohým tradičním novinám a zatím nepodléhá žádné cenzuře. Jde o řetězové e-maily, které bezesporu do značné míry ovlivnily i letošní prezidentské volby. Jak k tomuto „novému médiu“ přistupovat?
Základní je přístup v posuzování řetězových emailů. Záleží, jak je člověk schopen důvěřovat lidem. Já věřím, že lidé jsou dost chytří, aby si udělali obrázek sami. Je mi jedno, co si čtou nebo nečtou, tím více informací mají, tím lépe se rozhodnou. Nelze se divit, že když vidí zastírání problémů v médiích, najdou si jiné cesty, jak se k informacím dostat. Pokud mají pocit, že média nepředkládají informace dostatečně, posílají si je prostřednictvím e-mailů a podobně. Dost se přitvrzuje, lidé si většinou posílají vtípky, ale nemyslím, že by řetězové e-maily měly zásadní vliv na rozhodování lidí.
Spíše mi vadí, co strašného občas vysílá Česká televize. Lidé snáze uvěří tomu, co v ní říkají, protože má punc jakéhosi nezávislého média a věří jí více než tomu, co jim pošle kámoš v amatérsky zpracovaném e-mailu. E-maily bych nepřeceňovala a z lidí bych nedělala takové pitomce, aby věřili nesmyslům.
V této souvislosti zmíním slova novinářky Petry Procházkové, která nechce, aby o ní „rozhodovali nevzdělanci a tupci, ignoranti s fašistickými sklony a manipulovatelné mozkové trosky“. Na sociální síti facebook se takto rozepsala o referendu. Doufá, že nepřipustíme, aby o složitých a odborných věcech rozhodovali lidé, které to vlastně ani nezajímá a dokážou jen opakovat tupá laciná hesla o tom, jak nám Evropská unie zakazuje to či ono. Můžeme otázky budoucnosti země svěřit do rukou obyvatel?
Samozřejmě, že můžeme. Ale mám jednu zásadní podmínku – že informace nebudou omezovány a cenzurovány, a že různí lidé nebudou umlčováni. Když bude ve společnosti zaznívat každý názor a každý postoj a informace budou zcela neomezené, lidé si najdou a vyberou, co je pro ně podstatné a důležité.
Pokud se některé názory blokují a cenzurují, logicky není obraz celý, což vede ke špatným rozhodnutím. Pokud někdo neustále říká lidem, co si mají myslet, někoho umlčují a jiného vyzdvihují, pak lidé jsou nedůvěřiví, zmatení a věří konspiračním teoriím. To je jen důsledek toho, že ve společnosti nezaznívají všechny názorové proudy svobodně a rovnoměrně.
Demokracie je o výběru lidí ve svobodných volbách, jaký způsob řízení společnosti si vyberou. Už jsem alergická, jak nám někdo říká, co je správné a jediné možné a ostatní jsou pitomci, když nesouhlasí s určitými postoji. Co jim dává právo rozhodovat, který názor je hodnotnější? Všechny názory jsou stejně hodnotné a o zbytku rozhodují volby.
Jakou poslední činností se zabývaly Naštvané matky?
Nakoupily a poslaly jsme poslankyním do Parlamentu nějaké knihy a například rozhovor s Martinem Konvičkou, aby věděly, že to není žádný démon. Chtěly jsme ukázat, že nejsme necitlivé ženy, ale máme problém s islámem. Poslaly jsme to i do médií s dopisem, ale reakce nebyla vůbec žádná. Jen jediná poslankyně nám odpověděla a poděkovala.
Vyšlo dne 21. 2. 2018
