Jako řadový člen ODS jsem opravdu dlouho pozorovala nadřazování krátkodobých zisků (pro jednotlivce i stranu) před ochranou pravicových idejí. Ta devastace nenastala ze dne na den. Pamatuji si na to, jaký problém byl pro politiky ODS v Olomouci přistoupit na privatizaci městských bytů. Zalíbilo se jim rozhodovat o majetku a nechtěli ho pustit. Taky si velmi rychle zvykli na krajské územní členění, protože se objevil prostor na teplá místečka pro kámoše a nepohodlné politiky z vlastních řad. O moci nad přerozdělovanými penězi ani nemluvě... Vedení městských organizací bylo dalším zdrojem příjmů, proto se prakticky zastavila privatizace městských a obecně veřejných majetků. Správní a dozorčí rady jsou pro politiky příliš velkým lákadlem na to, aby zefektivnili služby obcí a státu.
A tak z ODS postupně odcházeli lidé, kterým to vadilo. Nebo byli vytlačováni proto, že na to upozorňovali. V mém případě to vyvrcholilo zrušením celého našeho místního sdružení. Jen tak, bez možnosti se bránit. A ti lidé, kteří takové prasárničky dělali, tam v ODS pořád jsou. Drží se moci, jak slepice flusu. A je jim zcela jedno, že pravicové principy jsou zadupány do země.
Jak někdo vůbec může brát ODS vážně? Bez toho, že by samotná ODS tyhle kroky, které berou důvěru, pojmenovala a vypořádala se s nimi? Všichni se tváří, že se nic špatného nestalo, že těch pár kmotrů odešlo a tím je vše vyřešené. Není.
Kmotři nikdy nebyli hlavní problém ODS - hlavním problémem ODS byli slabí politici na místních úrovních, kteří zpohodlněli, a zalíbilo se jim ve veřejných funkcích. Mají radost z dotací a z přerozdělování. Což jsou věci zcela jdoucí proti pravicové ideologii. A tihle slabí politici, kteří si rochní ve svých veřejných funkcích, dělají vše proto, aby neměli žádnou konkurenci. Umožní fungovat jen těm, kteří jim nekonkurují. Ostatně princip barikádování se ve funkcích je dobře viditelný ve všech tradičních politických stranách.
V ODS to platí stále, nic se nezměnilo, a když tak jen k horšímu! Po instalaci Petra Fialy předsedou právě místní politici pochopili, že žádná reforma nebude a ještě silněji si začali chránit své pozice. Koryt je s nižším procentem hlasů pro ODS méně, takže je třeba je hlídat silněji. Takže žádná iluze v podobě jednotlivců, kteří se pomocí preferenčních hlasů nechají zvolit do sněmovny a pak udělají revoluci v ODS, neexistuje. Je to nesmysl. Protože kdyby byli ochotni dělat revoluci - NIKDY! - by se na kandidátku ODS nedostali. Je to jen hra pro voliče, kterou samotná ODS tiše trpí, protože to vylepšuje její obraz a možná jí to pár zoufalých hlasů přihraje. Je mi to líto, ale byla jsem řadovou členkou dost dlouho na to, abych vnitřní mechanismy a také způsoby fungování celé ODS dobře poznala.
Ale ještě k Mirkovi Topolánkovi. Děsím se toho, že jeho mediální vystrkování růžků zase někoho zblbne a vtáhne bývalého politika Topolánka zpátky. Dle mého soudu byl Mirek Topolánek ukázkou toho, jak se politika dělat nemá. Je pro mě symbolem toho nejhoršího pošlapávání ideových principů, jaké jen mohlo být. Neznamená to, že pan Topolánek nemá zdravé názory a možná je měl i v minulosti. Zcela ale selhal ve výkonu praktické politiky. Přistoupil na různé machinace a kšeftování s hlasy, místo toho, aby si podporu získával dobrou politikou. On jen doklepl to, co mohl otočit a tím nás definitivně nasměroval na cestu ke korporátnímu socialismu. Na cestu, z které se bude dát těžko uhnout.
Je nemravné, že média mu dávají prostor a nekladou mu žádné nepříjemné otázky. Ale vlastně mě to nepřekvapuje. Média a novináři v nich jsou toho marasmu, v kterém se nacházíme, součástí a sami svým pokrouceným viděním ovlivňují veřejné mínění a tím vlastně špatnou situaci vytváří.
Můžeme jen tiše vzpomínat na politiky – státníky, kteří dokázali řešit problémy a neohlíželi se na to, kdo si co o nich myslí a jestli náhodou nepřijdou o teplé místečko. Politici – státníci prostě dělali politiku, která byla nutná, a bylo jim jedno, jestli u toho budou vypadat pěkně na sociálních sítích. Je to pryč a vítězí ti politici, kteří dokážou vytvářet dojem. Vládne nám politický kýč a voliči zaměňují vytváření dojmu se skutečnou politikou. Média je v tom systematicky utvrzují. Což nám jistě potvrdí i nadcházející volby.
Lidí, kteří to prokoukli, je zoufale málo, takže velké změny neočekávám. Ale změní se to, protože už to nebude stačit. Dojmem lidi nenakrmíš a před násilím je neochráníš tím, že budeš mít dobrého stylistu a PR manažera. Netrpělivě na tu změnu čekám!
