Četla jsem rozhovor s jeho ženou, která je opakem všech těch otravných celebrit a je vzorem noblesy, elegance a umírněnosti. A dojal mě.
Proč vlastně vnímám odchod Karla Gotta s takovým smutkem? Vždyť jsem nikdy nebyla jeho fanynka a v mládí jsem se dokonce okázale stavěla proti němu? A dnes mi to došlo.
S Karlem Gottem skončil náš starý svět. Náš dobrý svět. Svět dobré práce, poctivosti a férovosti. Svět, kdy slávu získal ten, kdo byl kreativní, pracovitý a dával do svého snažení především srdce - ne kalkul. Svět, kdy laskavý humor byl prostě laskavý. Dnes je vše vykalkulované a protože humor se moc kalkulovat nedá, je ho pomálu. Proč myslíte, že televize pořád opakují staré estrády?
Ve starém světě jste měli jistotu, že když budete dobře pracovat a nebudete podvádět, dojdete odměny. Muži byli muži a ženy zase ženy. Muži byli ochránci a ženy byly krásné a mateřsky laskavé. V takové době prožít dětství bylo skvělé. Já to štěstí měla. A i když se mnozí snaží na dobu sedmdesátých let plivat, prožívat dětství v tuto dobu bylo za odměnu. Patřily k tomu i Gottovy písně - a nejen jeho. Mnohé z nich jsou hodnotné i dnes. Krásné melodie, hluboké texty... Co myslíte, který z dnešních hitů přetrvá desetiletí?
Dnešní dobu charakterizuje povrchnost, plytkost, vše je ušité horkou jehlou, kalkul ze všeho trčí jak sláma z bot. Kdejaký pitomec si myslí, že je odborník. Poctivost, pravda, skutečné hluboké emoce, touha po pravdě a poctivém životě, už nejsou hodnoty, ke kterým každý vzhlíží...