I dnes je to tak, o míru se nesmí mluvit. Podle našich válečných štváčů je mír kapitulací a Rusko je nutné porazit. Kdo mluví o míru, o mrtvých vojácích, o smutku jejich matek, žen a dětí, je proruský šváb a po volbách s takovými rychle zatočíme!
Je to tak typické - neznalost, ignorování faktů, arogance a nadřazenost, podporovaná celebritami a médii - to vše stojí za eskalováním zla. Protože co jiného než zlo žene lidi do zbytečných válek? Kam zmizela rozvaha, empatie, laskavost?
Problémy těžce zkoušené a drancované Afriky nikoho nezajímají. Hlavně že si půl světa dělá PR na pomoci Africe a tím ji dál devastují. Stejné to je teď s Ukrajinou. Vlaječkáři kam se člověk podívá, sbírky zbytečností a hnusné PR vždy připravených přiživovačů nad cizími neštěstími.
Z pracovních důvodů sleduju na Instagramu i plno celebrit a jeden by se z nich zblil. Jsou připraveni vždy naskočit na jakoukoliv vlnu, která je může ukazovat jako lepší a spravedlivější. V posledních dnech se můžou přetrhnout, aby se narvali do flanelových košil. Ale svými aktivitami, které oni sami považují za záslužné, jen problémy prohlubují a někteří dokonce vytvářejí. Znovu a znovu jsou připraveni vytvářet další Afriky...
Ukrajinci jsou jim celkem u zadku, hlavně když si na nich vylepší své jméno a nekonečně se mohou opájet svou "dobrotou". Ale žádný strom neroste do nebe. Ani sláva hloupých celebrit. Znáte to, karma je zdarma.
Je mi líto lidí, kteří se dostali do mlýnku zájmů cizích mocností. Oni sami často podléhají propagandě a sami si svou situaci zhoršují. Lidé na Ukrajině uvěřili, že Zelenskij zajistí klid a mír. Vždyť jim to slíbil! Volili ho i lidi v Doněcku. To jsou chyby, z kterých se máme a můžeme poučit. Ale kdo by chtěl přemýšlet, vždyť nechat se opájet vlastní dobrotou a lacině přijít k dobré pověsti, je tak lákavé. Stačí placka, vlajka a křičet ve správnou chvíli.
Ale dobrým člověkem se člověk stává činy, ne výkřiky. Skutečné dobro nepotřebuje agresivní propagandu. To vzniká z hlubokých hodnot, ke kterým patří i férová diskuse, respekt k těm, kteří skutečně něco dokázali, schopnost vnímat i nepříjemné pravdy a jasné odmítnutí pokrytectví a dvojích metrů. To je svět, do kterého chci patřit já. Není to oblíbený svět a dnes se mu mnozí dokonce vysmívají. Hlupáčci...
Náš svět je v defenzívě, nebo to tak aspoň vypadá. Ale já cítím, že se pomaličku přidávají další a další lidé, kteří pochopili, že bída (materiální i duchovní), leštěná mediální propagandou a vzývaná celebritami je jen bída. Za barevným pozlátkem je zmar, chudoba, nenávist a zoufalství. Stavět na pravdě a zkoumání je pracné a dlouhé, ale přináší to naději na lepší svět.
