Feminismus totiž aktivně zavádí prvky pozitivní diskriminace pro ženy. A diskriminace je prostě škodlivá ať už je s jakýmkoliv znaménkem. Degraduje lidské bytosti do pozic jakýchsi opečovávaných chudáčků a připravuje je o motor, který by jim pomáhal se zlepšovat a aktivně hledat své místo ve společnosti. Kdyby šlo jen o ženy jako takové, nebylo by to tak hrozné. Jenže s ženami to dostávají v plné palbě i děti.
Samozřejmě že v první řadě dětem škodí feministická přiblblá teorie, že děti jsou pro ženu zátěží a omezují je v rozvoji. A v druhé řadě se děti bohužel děti stávají zbraní, kterou si ženy vyrovnávají své účty s muži. To je skutečně odporné. Bohužel v tom ženy podporuje legislativa a také celá justice a sociální systém. Vše je hořkým plodem feministických snah.
Nedovedu si ani představit, co by s takto nastaveným systémem udělala ratifikace Istanbulské úmluvy. Už tak dost fanatičtí aktivisté by mohli ještě zintenzivnit své destrukční úsilí. Rozumná žena si tak jen těžko najde muže, který by si ji chtěl vzít a mít s ní děti. Protože když muž vidí, jaké to má důsledky při prvním konfliktu, raději se stáhne.
V prvé řadě ženy by měly protestovat a neměly by feministické spolky podporovat a to žádným způsobem. Především by neměly volit strany, které aktivistům dopřávají sluchu. Ale bohužel ženy jsou většinou ve vleku ženských časopisů a oblíbených seriálů a ty jsou promořené propagandou až na půdu.
Je to smutný pohled, ale neměl by nás brzdit v tom, aby každý, kdo neutěšenou situaci vidí, volal a křičel a snažil se neblahé tendence brzdit. O což se snažím kařdý den a naštěstí nejsem sama. Antifeministek přibývá a jsou čím dál víc slyšet!
